Leadership 21. století: Styly, techniky, kompetence nebo něco jiného?
Co se požaduje od lídra? Aby dokázal motivovat a zapojit zaměstnance, vybudovat soudržný a na cíl orientovaný tým, a samozřejmě dodal výsledky.
V průběhu doby se však měnil pohled na to, co je klíčové, aby lídr dokázal. Pojďte se s námi podívat, jak se pojetí leadershipu měnilo a jak zvýšit šance lídra dosahovat výsledky a moci být sám sebou.
Abyste byli úspěšným lídrem v průmyslové době, bylo nutné vaše charizma a osobní charakteristiky. Modelem lídra byl rozhodný vysoký muž s velkou mírou sebekontroly, loajální, s velkou pracovní morálkou. V moderní době (1940-1980) se věřilo, že úspěšnost lídra závisí na jeho stylu a schopnosti ovlivňovat druhé. Mnoho manažerů se snažilo napodobovat styl Steva Jobse nebo Jacka Welche, aby dosáhli podobných výsledků. Informační doba (1980-2000) přinesla zaměření na dovednosti a kompetence lídra. Rozvoj lídrů se zaměřil na strategické plánování, delegování, prezentační dovednosti…
Každá ze škol leadershipu přinesla něco dobrého. O kousek nás vždy posunula, nicméně troufáme si říct, že o úspěchu lídra nerozhodují jen jeho charakterové vlastnosti, styl nebo kompetence. V současné globální a komplexní době jen toto k dobrému výsledku nestačí. Potřebujeme zvýšit kvalitu rozhodnutí, která lídr činí. A tady se ukazuje jako zásadní skloubit charakter, styl, kompetence s různými kontexty a se situací a dojít k více vědomému rozhodnutí. Klíčovým se zde stává způsob myšlení a nastavení lídra – jeho „mindset“.
Co tedy v dnešní době dělat, pokud chceme jako lídři růst, posunout se dál?
Jak už to tak chodí, je třeba „začít od sebe“, od samotné osoby lídra. Rozvoj v leadershipu tedy znamená poznávat sám sebe, porozumět, jaké máme priority, jak přemýšlíme, čemu věříme. Jelikož je to často složitá cesta, hledáme na ní zkratky a zjednodušení. A nacházíme mnoho různých testů, typologií, které nabízejí jakési podpůrné brýle pohledu na sebe. Je to cesta relativně rychlá, přehledná, někdo na ní už pro nás kus upracoval. Na druhou stranu lze vidět, že opakujeme přístupy minulých pohledů na leadership.
Pokud to myslíme s rozvojem leadershipu tak jak ho chápeme v 21. století vážně, upřeme úsilí na rozvoj sebereflexe a schopnosti uvědomovat si sám sebe, na objevování svých kvalit a limitů. Od těchto schopností se odvíjí vše ostatní. Víme, co vnášíme do kontaktu s druhými. Rozumíme tomu, jak jsme ke spolupráci s druhým přispěli a které naše kvality se ukázaly v konkrétní chvíli užitečné a které neužitečné. Firma, skupina, tým, nás dostávají do situací, které na nás mají vliv. Něco v nás možná vyvolává radost, něco nás naopak rozčílí. Když se dobře známe, uvědomíme si, co se nám děje a proč. Rozpoznáme, na co máme vliv a můžeme se rozhodnout, jak svůj vliv uplatníme.
Tím se dostáváme k přínosu rozvoje v osobním leadershipu. Když zmapuji svůj vnitřní dialog, vím zároveň, jak ovlivňuje dialog vnější. A tím zvyšuji svoje šance aktivně vytvářet rovnováhu v triádě já – druzí – situace. Tím, že lépe řídím sám sebe, tedy mohu lépe řídit druhé a také situaci.
Na závěr pro vás máme malý návod, jak začít odhalovat vaše kvality.
Kdo jste vy jako lídr?
Pojďte začít ihned a vyzkoušejte svoji sebereflexi:
- Vzpomeňte si na 3 situace, kdy jste zažili úspěch s týmem, kdy se vám s týmem něco podařilo, když šla práce od ruky, že jste si to užívali, kdy se dařilo. Co jste dělali vy, jako lídr? Jaké vaše chování to umožnilo? Čím jste přispěli, že se to tak stalo?
- Pojmenujte si tuto vlastnost, schopnost, kvalitu, dovednost. V jakých všech situacích ji dokážete využívat? Kde všude je vám užitečná?
- Jak tuto schopnost můžete využít ještě více?
Zaujal vás náš článek? Těšíme se na vás v příštím díle, kdy dále rozvineme myšlenku osobního leadershipu a jeho vztah ke změně.