Aby hodnotící rozhovor nebyl strašák – začněte s motivací

Jedním z častých témat, která řeším s manažery v rámci koučování i workshopů, je hodnocení zaměstnanců. Obvykle je to spojené s ne příliš příjemnými pocity a obavami na straně hodnotících i hodnocených. Prostě je to bubák, nepříjemná povinnost.

Hodnotící rozhovor je součást řízení výkonu, tedy procesu, kterým organizace chce zajistit, aby její cíle byly naplňovány, a to efektivně a neustále. Hlavní účel hodnotícího rozhovoru, jak ho nejspíše všichni chápeme, je jediný, a to zlepšit výkon jednotlivce.

Vědecké výzkumy říkají, jak by hodnocení mělo vypadat. Manažer se setká s pracovníkem na 1:1 rozhovoru, aby probrali, jak se pracovníkovi daří dosáhnout cílů, dostane se mu odpovídající zpětné vazby a společně stanoví cíle na další období.  To je teorie. A jak to funguje v praxi?

Teoreticky je to skvělá myšlenka a založená na psychologických principech, ale v praxi je to spíš strašák. Dokonce W.E.Deming, americký guru přes kvalitu, prohlásil, že průměrnému Američanovi trvá 6 měsíců, než se vzpamatuje z hodnotícího rozhovoru. Myslím si, že v našich končinách to bude v nejlepším případě podobné.

Proč to tak je? Na vině je mnoho různých důvodů. Mezi ty nejdůležitější patří to, že je velmi obtížné poskytnout kvalitní zpětnou vazbu a zároveň motivovat pracovníka. Manažeři sice absolvují spoustu tréninků, jenže ty trvají den, dva, což stačí na vhled do problematiky a pak je potřeba cvičit nové dovednosti. Uvádí se, že osvojení nových dovedností trvá minimálně 21 dní, pokud cvičíte každý den.

Dalším důvodem je i obava pracovníků z toho, že budou kritizováni, takže už přicházejí na rozhovor v napětí. A manažer dle poučky, že má nastavit příjemnou atmosféru, zahájí společenskou konverzací: „Jak se máš? Jaká byla dovolená? Co děti?“ Chce vybudovat vztah a pak do toho řízne: „Vidím, že jsi v tomto čtvrtletí nesplnil čísla.“

Zaměstnanci toto samozřejmě očekávají a vnímají začáteční společenskou konverzaci jako neupřímnou techniku a mohou se cítit manipulováni.

Jak tedy dosáhnout toho, aby hodnotící rozhovor probíhal jako přirozená, autentická a upřímná konverzace?

Připomeňme si tři cíle hodnotícího rozhovoru, které nám mají pomoci zlepšit výkon pracovníka:

  1. Posoudit předchozí výkon (minulost)
  2. Motivovat zaměstnance (přítomnost)
  3. Nastavit cíle na další období (budoucnost)

Chceme se podívat na minulé období, zhodnotit, co se dařilo a co ne, přitom zachovat a ještě podpořit motivaci zaměstnance a naplánovat další období, jak v něm postupovat. Jenže posuzování výkonu je spojeno s obavou, hodnocení vždy vyvolává napětí a obavy, protože hodnocený se obává, že se mýlil, něco udělal špatně, což nabourává jeho sebeobraz. Hned první krok nám s motivací moc nepomůže. A ani nenaladí pracovníka na třetí část, která je nejdůležitější – zaměřit se na budoucnost a na to, co a jak budeme dělat.

Jak z toho ven? Nezačínat hned posuzováním a hodnocením, které v sobě má prvek stresu, ale začít s přítomností a motivací zaměstnance. Máme tak větší šanci dosáhnout svého cíle, tedy nastavení vhodných cílů do příštího období, spolu se zaměstnancem. Takových cílů, do kterých se mu bude víc chtít a bude cítit více zapojení a angažovanosti.

Rozhovor o motivaci není jednoduchý, a proto používáme jako základ pro debatu mapování motivace pomocí testu Motivační mapy. Motivační mapy popisují, co je pro zaměstnance důležité a dodává mu energii. Které z 9 motivátorů pro práci jsou jeho hlavní. Všechny motivátory jsou rovnocenné, takže tady nesoudíme, co je dobře a co špatně jako při hodnocení. A zároveň nízká motivace automaticky neznamená nízký výkon, ale že to, co dělám, mi nepřináší mnoho energie.

Pokud uvažujeme o hodnotícím rozhovoru v délce 1 hodina, pak prvních 20 minut věnujeme debatě nad výsledky testu Motivační mapy, pak 20 minut sebehodnocení zaměstnance a hodnocení a 20 minut nastavení cílů do budoucna.

Příklad motivačního profilu pracovníka:

Když začínáme hodnocení rozborem Motivační mapy, posilujeme vztah a vzájemné porozumění, protože ukazujeme zájem o pracovníka. Máme něco, o čem se můžeme bavit, podklad, o který se můžeme zajímat a který je zároveň úzce propojený s prací, takže je to pro manažera jednodušší.

Může zahájit debatu následovně: „Františku, vyplnil jsi velmi zajímavý sebehodnotící test a já, jako tvůj manažer, to s tebou chci projít a pobavit se o tom. Pojď mi o tom říct více. Mám pár otázek, které se tě chci zeptat.“

A tady je těch pár otázek, které se osvědčily. Samozřejmě neexistuje ta správná otázka, která zaručí výsledek. Tyto stojí za uváženou.

  • Co si myslíš o výsledcích svého testu Motivační mapy? Odpovídá to?
  • Co ses ze své Motivační mapy dozvěděl / naučil?
  • Co budeš dělat jinak díky znalosti své Motivační mapy?
  • Naplňuje tvoje současná role tvé nejdůležitější motivátory? Proč? Jak? Proč ne? Jak ne?
  • Jak můžeš získat větší motivaci?
  • Jak mohu vylepšit tvou současnou roli?
  • Jak ti může organizace pomoci zvýšit motivaci?

Nesnažíme se o kompletní rozbor Motivační mapy, ale o zapojení pracovníka. O sdílení, jak vidí svoje motivátory, a hlavně nasměrování do budoucna. Jak nám tato znalost může pomoci, ať už v nastavení cílů způsobem odpovídajícím jeho motivačnímu profilu, aby ho práce více bavila a co je pro něj důležité i ve vztahu pracovník – manažer.

Když to shrnu, aby hodnotící rozhovor byl k něčemu, byl konstruktivní a užitečný, musí přinést něco oběma stranám, hodnotícímu i hodnocenému. Což Motivační mapa dělá, diskuse má díky ní pozitivní a rychlý start. Nezacházíme s lidmi jako s produkčními jednotkami, ale snažíme se porozumět jejich motivacím a talentům a oslovit je. Pak se můžeme přesunout k dalším částem hodnotícího rozhovoru, k sebehodnocení a hodnocení a následně stanovení cílů.

A k tomu se vrátíme v další části článku.

 

Poznámka: Tento článek vyšel také v HR News  – portál pro HR manažery a specialisty.

Špeky z koučovacího výcviku III

Šikulkování nestačí. Naučte se lidi opravdu oceňovat.Proč nestačí říkat lidem, že jsou dobří „Výborně!“ „Jsi šikulka!“ „Dobrá práce!“ Přiznávám, že podobné věty používám také. Třeba když chválím svého chlupáče Genýska. A ten je má moc rád. Obzvlášť když po nich...

Kategorie

E-book: Chcete vědět, jak motivovat sebe a ostatní?

Přihlaste se k odběru Tipů a Triků z oblasti seberozvoje a koučování a jako poděkování od nás získáte e-book zdarma: „Jak motivovat sebe a svůj tým“ aneb „9 způsobů, jak zvýšit motivaci a energii“.

Tunelové vidění i návrat ke starým zlozvykům - nejen za to mohou naši osobní Sabotéři v hlavě

o Pavla Pavlíková